Absorbéry zvuku
Materiály nebo prvky, které místo odrazů pohltí zvuk a část jeho energie promění v teplo. Zkracují dozvuk a ztišují místnost.
Akustika
Je to obor, který se zabývá zvukem kolem nás: jak vzniká, jak se šíří a jak ho vnímáme – hlavně v místnostech. Ve škole to znamená jednoduchou věc: jestli je učiteli dobře rozumět, nebo se hlas odráží po třídě a děti slyší jen část toho, co učitel říká.
Akustika staveb
Část akustiky zaměřená na budovy: jak stěny a podlahy brání průchodu hluku (neprůzvučnost), jak se řeší kročejový hluk (hluk šířený konstrukcí – kroky, posouvání židlí, pád předmětů), technický hluk a akustika místností.
Akustický most / Zvukový most
Slabé místo v konstrukci, kudy hluk „uteče“ (tuhé napojení, dutiny nad podhledem).
Akustický obklad
Pohltivé (někdy i rozptylné) obložení stěn/stropu, které zkracuje dozvuk a zlepšuje srozumitelnost.
Akustické pozadí / Hluk na pozadí
Souhrn stálých zvuků v místnosti (větrání, doprava za okny, klimatizace).
Amplituda
„Výchylka“ signálu; souvisí s vnímanou hlasitostí.
Audiometr
Přístroj pro vyšetření sluchu (výstup: audiogram).
Basová past
Absorbéry nízkých frekvencí (často v koutech).
Decibel (dB)
Logaritmická jednotka pro hladiny zvuku (např. hladina akustického tlaku).
Difuze zvuku (rozptyl)
Zajišťuje, aby se odrazy „rozbily“ do více směrů a nevznikala ozvěna a „hnízda“ hluku.
Doba dozvuku
Je to čas, za který po zdroji zvuku (třeba po tlesknutí nebo slovu) zvuk v místnosti postupně zeslábne natolik, že už ho skoro neslyšíme.
Echo (ozvěna)
Zřetelně opožděný odraz (slyšíme „druhý a každý následující zvuk). Vzniká hlavně mezi velkými tvrdými a rovnoběžnými plochami a u delších vzdáleností (odrazy z hlediště, z dlouhých stěn tělocvičny apod.).
Ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq)
Jedno číslo, které vyjadřuje průměrnou hlučnost za zvolené období.
Frekvence (f)
Počet kmitů za sekundu [Hz]. Řeč je hlavně ve středních frekvencích.
Hladina akustického tlaku
Vyjádření „síly“ zvuku v dB.
Hlasitost
Subjektivní vjem síly zvuku; závisí i na frekvenci.
Hluk
Jakýkoli nežádoucí zvuk (ruší, unavuje).
Impulsní/impulzní odezva
Krátký test (tlesknutí, prasknutí balónku), který ukáže, jak místnost zní – jak rychle utichá a jaké má odrazy.
Infrazvuk / Ultrazvuk
Infrazvuk je velmi nízký kmitočet pod 20 Hz, ultrazvuk naopak velmi vysoký nad 20 kHz. Leží mimo rozsah lidského sluchu.
Intenzita zvuku
Další fyzikální vyjádření „síly“ zdroje; ucho vnímá přibližně 10–130 dB.
Kročejová neprůzvučnost
Vyjadřuje, jak moc je v sousední místnosti slyšet dupání a kroky, které se šíří konstrukcí budovy (hlavně podlahou a stropem). Nejčastěji se sleduje, kolik hluku projde z podlahy do místnosti pod ní.
Neprůzvučnost
Jak dobře stěny, stropy a dveře brání průchodu zvuku z jedné místnosti do druhé.
Odhlučnění
Zvyšování neprůzvučnosti stávajících konstrukcí (předsazené stěny, dvojité sádrokartony, těsnění dveří apod.).
Optimální doba dozvuku
Cílové rozpětí dozvuku pro daný typ místnosti.
Práh slyšitelnosti
Rozsah zhruba 20–20 000 Hz – co ucho běžně vnímá.
Proměnlivá frekvence
Frekvence, která se v čase mění (typické pro řeč a hudbu).
Prostorová akustika
Jak se v místnosti šíří a zaniká zvuk – ovlivňují ji dozvuk, odrazy a hluk na pozadí.
Přímý zvuk
Zvuk, který jde přímo od učitele k žákovi (bez odrazů).
Prvotní (časné) odrazy
První odrazy, které dorazí zhruba do 50 ms po přímém zvuku.
Psychoakustika
Zkoumá, jak zvuk člověk vnímá – nejen „kolik má decibelů“, ale jaký vyvolává pocit hlasitosti, jak moc ruší a jak rychle unavuje.
STI (Speech Transmission Index)
Číslo vyjadřující, jak dobře je v místnosti rozumět mluvenému slovu – pohybuje se od 0 do 1 (čím blíž k 1, tím srozumitelnější řeč).
Stojaté vlnění / Třepotavá ozvěna
Typické akustické jevy mezi rovnoběžnými plochami: vznikají místa se „zesílením a útlumem“ (uzly/kmitny) a někdy i rychlé, nepříjemné „cvakání“ odrazů mezi stěnami.
Širokopásmový akustický absorbér
Prvek, který účinně pohlcuje zvuk v širokém rozsahu frekvencí – často ve vysoké třídě pohltivosti.
Útlum zvuku
O kolik zvuk zeslábne po cestě (vzdáleností/přes stěnu), uvádí se v dB.
Vibrace
Mechanické chvění konstrukcí nebo zařízení, které se může šířit pevnými částmi budovy.
Vlnová délka
Délka jednoho „cyklu“ vlnění – tedy úsek, který zvuková vlna urazí během jednoho kmitu. Platí: čím nižší frekvence, tím delší vlna.
Zpětná rezonance
Jev, kdy se zvuk opakovaně odráží mezi tvrdými plochami a „vrací se“ do prostoru, místo aby rychle dozněl.
Zvuk / Zvuková vlna
Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří prostředím (např. vzduchem, vodou, konstrukcí) a naše ucho ho může vnímat přibližně v rozsahu 20 až 20 000 Hz.
Zvukoměr (hlukoměr)
Měřicí přístroj pro zjištění hladiny hluku v decibelech.
Zvuková izolace
Schopnost konstrukce nebo materiálu omezit, aby se zvuk šířil z jedné místnosti do druhé (tedy „nepustit hluk skrz“). Využívá se jak při návrhu staveb, tak při dodatečném odhlučnění už hotových prostor.
